Dívka, která přežila

2. května 2012 v 18:17 | Tenebris |  Rose Potterová a Kámen mudrců
Byla temná a chladná říjnová noc, když Lily Potterová a James Potter seděli v obýváku a sledovali, jak se jejich malá dcerka Rose snaží vyškrábat na její první dětské koště. Létalo jen pár centimetrů nad zemí, to aby se dítěti nic nestalo. V domě panovala veselá nálada, i přes to, že se Potterovi museli skrývat před nejobávanějším čarodějem všech dob - lordem Voldemortem. Jejich dům chránilo Fidenliho zaklínadlo, jehož strážcem byl starý rodinný přítel, kterého znali oba rodiče již od školy. Ani jeden z nich v tu chvíli netušil, že jejich "přítel" tajemství vyzradil a že Pán zla, jak Voldemorta někteří nazývali, je právě na cestě sem.
Rose se konečně podařilo vyškrábat se na košťátko. "Výborně, Rose! Jsi tatínkova holčička!" vykřikl radostně James. "Snad bude i statečná. Čeká ji nejistá budoucnost," řekla trochu s obavami v hlase Lily, ale když ji vzala do náruče a láskyplně ji objala, všechny starosti se jí na okamžik z hlavy zase vytratily.
Najednou uslyšela rodina ránu. Vyděšeně na sebe pohlédli. nikdo je přece nemohl najít, byli chráněni. Jedině kdyby... ale ne, to není možné... on by je přece neprozradil...
James vykoukl nenápadně z okna a zahlédl muže v kápi s hůlkou v ruce. "To je on," oznámil třesoucím se hlasem. "Schovej se s Rose, já ho zdržím." "Ale Jamesi..." Lily odmítala jít, ale James ji zarazil: "Jen běž! Zachraň Rose! Dobře to dopadne, uvidíš!" Lily ho nakonec poslechla. Sotva se otočila, už slyšela, jak se dveře se skřípotem otevírají. Rychle vyběhla po schodech, kde zaslechla chladný hlas, pronášející onu smrtící kletbu, kletbu, která se nepromíjí, kletbu, která již připravila o život tolik nevinných kouzelníků i mudlů. Pak viděla zelený záblesk a tichá kroky, které se stále blížily.
Utíkala předsíní do Rosina pokoje, kde se s ní zamkla a doufala, že je nenajde, i když věděla, že to je nemožné. Pevně k sobě Rose tiskla, že sotva mohla dýchat a pak se do stalo - dveře se rozletěly a mezi nimi stál on. Černou kápi měl na hlavě tak, že mu nebylo vidět do obličeje a v ruce držel hůlku, jíž mířil na Lily.
"Prosím..." začala větu Lily, ale nedořekla ji. Nevěděla, co má říct, aby se nad ní a Rose Voldemort slitoval. "Dej mi to dítě a nechám tě žít," oznámil chladný hlas, při němž naskakovala husí kůže. "Jen ne Rose, prosím, nechte ji žít, zabijte mě, jen ji ne, prosím..." žadonila Lily, ale Voldemort ji neposlouchal. "Dej mi to dítě." poručil. "NE! Nikdy!" křičela Lily.
"Avada kedavra!" a v tu ránu padla Lily Potterová na zem mrtvá. Rose nechápala, co se děje, ale když viděla maminku, jak leží bezvládně na zemi, rozplakala se.
A pak další zelený záblesk, Rose ucítila bolest na čele - a bylo po všem. Voldemort byl mrtvý a Rose zůstala ve zničeném pokoji úplně sama...
Tu noc navštívil dům ještě někdo, ale to do této kapitoly nepatří.
Zanedlouho přijel pro Rose hromotluk Hagrid, který ji měl přivézt do Zobí ulice v Kvikálkově, aby ji předal Albusi Brumbálovi, řediteli školy v Bradavicích, ve které se učili mladí čarodějové a čarodějky umění čar a kouzel. Hagrid vzal Rose do náruče, nasedl na létající motorku a vzlétl do mraků prosvětlených měsícem.
Když dorazili na místo, čekali už na ně profesor Brumbál i s profesorkou McGonagallovou. Rose cestou usnula.
"Děkuji Hagride, ale budeme se s ní muset rozloučit," oznámil Brumbál. "Albusi, nemohli bychom ji přecejen dát do kouzelnické rodiny? Tohle jsou mudlové nejhoršího typu, sledovala jsem je celý den a dle mého názoru by byl každý kouzelník poctěn, kdyby mohl vychovávat Rose Potterovou. V našem světě je slavná již teď, každé dítě bude znát její jméno..." začala Brumbálovi jeho rozhodnutí vymlouvat profesorka McGonagallová, ale ten ji zarazil: "A právě proto by měla vyrůstat daleko od toho všeho, dokud nepříjde ten správný čas." Profesorka McGoangallová se chystala něco namítnout, ale nakonec souhlasila.
"Tak a teď je čas dát ji k její nové rodině a jediným žijícím příbuzným," oznámil profesor Brumbál a položil Rose před dveře Dursleyových. Hagridovi začaly ztékat po tváři obrovské slzy. Vytáhl kapesník o velikosti záclony a hlasitě se do něj vysmrkal. "Neloučíme se sní navždy," připoměl Brumbál a pak se všichni tři rozešli - Brumbál zmizel, Hagrid odletěl na motorce a profesorka McGonagallová odešla v podobě kočky. Jediný, kdo zůstal přede dveřmi byla spící a nic netušící Rose, které na světlém čele zářila jizva ve tvaru blesku, kterou jí zanechal Voldemort.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Knihofil18 Knihofil18 | Web | 7. května 2012 v 22:02 | Reagovat

Krása.. :)) taký príbeh som ešte nečítala. :) *thumbs up*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama