Podruhé to vyjde

7. května 2012 v 15:50 | Didí |  Smutné
Super,máma je v blázinci,můj táta ve vězení a jediný kdo mi zbývá,je o dva roky starší bratr,který nejednou znásilnil nějaké malé holky (šestnáctileté jako já). A já? No já jsem podle všeho jediná normální v této rodině. Možná....
,,Kurva dját! Hele,Chris,je ti šestnáct,peníze nemáme,tak KSAKRU jdi vydělávat!" zlobí se na mně Mark.
,,Ale je mi šestnáct! Kam mně asi tak vezmou! A navíc ty sám ani nemáš práci!''
,,Nemám? Pašuju videa. Kdybys nebyla tak blbá tak pochopíš,že to je těžký! A navíc,jsi hezká a mladá,tak jsi dělat prostitutku!" navrhuje. To se mně dotkne. Nechodíme do školy,tak jediné co nám zbývá je práce. Snad někdy budu mít normální život!
,,Hele,dělej u Samyho! Přece někoho hledá," navrhne zatímco upravuje video.
,,Já nechci dělat stryptérku,jasný! Nejsem nějaká kurva!" zlobím se. U Sammyho pracovala máma,dokud nesestárla a nezačla pít. Táta tam chodil rád a Mark tam chodí doteď každý den.
,,A co jiného? Tak to skus! Hned mu zavolám" a vezme telefon.
,,Ne,já nechci,nechci pracovat,chci zemřít!" málem už brečím.
,,Haha,zlatíčko,to nepůjde,kdo pak bude se mnou?" směje se. To mně naštve ještě víc a tak si vemu bundu a vyběhnu ven. Je už docela tma a zima. Nevím kam jít. Chci však udělat jediné...Jdu směrek k mostu. Jak tam dojdu,trochu znejistím. ,No ták,Chris,je to tta nejlepší věc co můžeš udělat!'. To mně posílí a tak si stoupnu a pdívám se pod sebe. Jo,chci to. Už jenom krok mně dělí od skoku. Jeden krok...jeden...půl....čtvrt...
_____________________________________________________________
Z mostu u ulice Strow skočila šestnáctiletá dívka a přežila.
Proč to udělala? To nikdo neví.
,,Chtěla to udělat už dříve,proboha,proč jsem ji jen pustil!" lituje toho její osmnáctiletý bratr Mark Osment. Chris Osmentová to však neměla lehké,její otec za pašování drog dostal osm let za mřížemi a její matka,je v blázinci za pokus o sebevraždu a pití. Chris je teď v nemocnici s poraněnou páteří,zlomenou rukou a otřesem mozku...
______________________________________________________________
Proč ještě žiju? Chci pryč z tohoto světa! PRYČ! Vedle mně sou doktoři. Teď žiju na přístrojích,jím dýchám... Stačí to jen odpojit a... Počkám si než sestra odjde. Najdu první dtátek který mám napojenou na ruku. Vytrhnu ji,nic. Druhá je na dýchání. Super. Zamyslím se,opravdu to chci? Jasně! Nahmatám ho a vší silou ho dtrhnu. Nemůžu dýchat! Lapám po dechu. Ta smrt je ták dlouhá! Najednou slyším zvuky a do pokoje přiběhnou doktoři.
,,Nenene! Ztrácíme ji! NE" poslední slova. Pak slyším jen tlukot mého srdce,který se hned zastaví....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 29. června 2012 v 14:47 | Reagovat

To bylo fantastické.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama